dynamicky_zivot.pdf

Peter Pribiš, Hans Diehl, Aileen Ludington

Dynamický život

Vyváženost - P Ĺ íliš mnoho mrkve

Zpráva z titulních stránek n ĩ kterých magazín Ł zn ĩ la: "Konzumací mrkve lze p Ĺ edejít rakovin ĩ

dutiny ústní a hrtanu. Nové výzkumy nazna ě ují, že konzumací p ĩ ti nebo šesti mrkví denn ĩ lze

dosáhnout zahojení leukoplakií - p Ĺ edrakovinných poškození sliznice úst ě i hrtanu."

Moje p Ĺ ítelkyn ĩ Jana si proto rychle zakoupila odš Ŀ avova ě , aby si mohla dop Ĺ át dostatek

ě erstvé mrkvové š Ŀ ávy.

"Kolik š Ŀ ávy získáš z p ĩ ti nebo šesti mrkví?" zeptal jsem se jí jednoho dne.

V o ě ích se jí zablýsklo. Odpov ĩ d ĩ la mi s úsm ĩ vem: "Prosím t ĩ , co to je p ĩ t mrkví? Když

mám te Ĥ odš Ŀ avova ě , m Ł žu si denn ĩ dát š Ŀ ávu ze dvou nebo t Ĺ í kilogram Ł Mrkve!"

Byl to dobrý nápad?

Je fakt, že zelenina je d Ł ležitou sou ě ástí zdravé výživy. Pro své preventivní schopnosti v boji

proti r Ł zným nemocem je cen ĩ na stále více.

Ale t Ĺ i kilogramy jednoho druhu zeleniny denn ĩ ?

Janino t ĩ lo se nakonec postavilo na odpor. Barva její k Ł že se zm ĩ nila na nemocn ĩ vypadající

žlutou. V obavách, že by to mohla být za ě ínající žloutenka, navštívila léka Ĺ e. Ten jí vysv ĩ tlil,

že mrkev obsahuje žluto-oranžový pigment zvaný beta-karoten. Organismus je schopen

zpracovat p Ĺ im ĩĹ ené množství této látky, ale p Ĺ ebytek je uchováván v játrech, k Ł ži, v

bun ĩě ných membránách, což se projevuje zbarvením t ĩ chto orgán Ł

do "barvy mrkve".

Pou ě ila se Jana z této zkušenosti?

Jenom na chvíli. Ě lov ĩ k je v Ł bec zajímavá bytost. Senza ě ní objevy na n ĩ j p Ł sobí

neodolatelnou silou a když mu n ĩ kdo nabídne rychlé Ĺ ešení jeho zdravotních obtíží, zní mu to

jako rajská hudba. Nedávno - ješt ĩ p Ĺ ed "mrkví" - se Jana zase nechala nadchnout ovesnými

otrubami. To ji pro zm ĩ nu zaujal jakýsi televizní po Ĺ ad, kde se tvrdilo, že ovesné otruby mají

výraznou schopnost snižovat hladinu krevního cholesterolu. Ale uteklo pár týdn Ł a Jana už

m ĩ la "plné zuby" všeho, co bylo z ovsa. Ovesné kaše, ovesný chleba a dalamánky se jí docela

brzy p Ĺ ejedly.

M Ł že nás mrkev ochránit p Ĺ ed rakovinou?

Mrkev ě i jiné žlut ĩ zbarvené ovoce nebo zelenina jsou bohatým zdrojem beta-karotenu -

látky, která za ě ala m ĩ nit barvu Janiny k Ł že. Beta-karoten, který organismus prom ĩĳ uje na

vitamín A, je látkou, která má schopnost ochránit náš organismus p Ĺ ed n ĩ kterými druhy

rakoviny.

Vitamíny se d ĩ lí do dvou základních skupin - na vitamíny rozpustné ve vod ĩ a vitamíny

rozpustné v tucích. Vitamíny rozpustné ve vod ĩ (vitamíny B a C) nám nemusí d ĩ lat tolik

starostí, protože jejich p Ĺ ebytek m Ł že být vyplaven z organismu ledvinami.

S vitamíny rozpustnými v tucích (vitamíny A, D, E a K) je to ale jiné. Jejich p Ĺ ebytek nem Ł že

být tak jednoduše eliminován. Nadm ĩ rné množství vitamínu A za ě ne p Ł sobit jako jed a m Ł že

být p Ĺ í ě inou bolestí hlavy, kloub Ł , n ĩ kterých kožních onemocn ĩ ní nebo i ztráty vlas Ł . Kv Ł li

tomu zákony limitují množství vitamínu A i jiných v tucích rozpustných vitamín Ł , které

mohou být p Ĺ idávány do vitamínových tablet.

Beta-karoten nemá takovéto omezení. Když organismus p Ĺ ijímá beta-karoten, vytvo Ĺ í si tolik

vitamínu A, kolik pot Ĺ ebuje a zbytek využije jinými zp Ł soby. Proto dnes farmaceutické

spole ě nosti nahrazují vitamín A ve vitamínových kapslích ě i pilulkách beta-karotenem.

Vitamíny, minerály a další pot Ĺ ebné látky se v p Ĺ irozených potravinách nacházejí v množství

a form ĩ p Ĺ ipravené pro využití naším organismem. Naše t ĩ lo si pak samo vybere, co

pot Ĺ ebuje. Pokud ale konzumujeme ur ě itou potravinu v nadbyte ě ném množství, anebo pokud

je naše strava tvo Ĺ ena výhradn ĩ vysoce rafinovanými (upravenými) potravinami, je celá tato

rovnováha narušena.

Takže beta-karoten je dobrý, ale jeho nadbytek nemusí být nejlepší.

Toto není p Ĺ íliš povzbudivé zjišt ĩ ní pro moderní dobu. Lidé si dnes užívají tém ĩĹ všeho v

nadbytku - hodn ĩ jedí a pijí, hodn ĩ kou Ĺ í, p Ĺ íliš utrácejí, mnoho se baví... St Ĺ ídmost a

umírn ĩ nost není dnes nijak populární.

Ostatn ĩ žijeme p Ĺ ece ve spole ě nosti, kde máme na mnohé v ĩ ci okamžité Ĺ ešení - a je nám

proto zat ĩ žko p Ĺ ijmout fakt, že dobré zdraví není k dostání okamžit ĩ .

Jako konzultant jednoho populárního ě asopisu jsem m ĩ l spoustu telefonát Ł

s jeho redaktory. Cht ĩ li, abych jim potvrdil, že nap Ĺ . konzumace p Ł l kilogramu klí ě k Ł

vojt ĩ šky posílí srdce nebo že n ĩ kolik kapslí mo Ĺ ských Ĺ as zaru ě í klidný no ě ní spánek. Nikdo

necht ĩ l slyšet mé rady o d Ł ležitosti pozitivního myšlení a zdravé strav ĩ , které náš organismus

opravdu pot Ĺ ebuje. Brzy jsem zjistil, že i když jim nabídnu pravdivé rady, téma vyváženého

životního stylu nikdy nezaujme místo na titulních stránkách novin, ani neprodá ě asopisy (ani

ty o zdraví), ani nevyd ĩ lá spoustu pen ĩ z.

Lidské t ĩ lo je schopno tolerovat nadm ĩ rné množství té ě i oné živiny pom ĩ rn ĩ dlouho - a to

platí i pro ty t Ĺ i kilogramy mrkve denn ĩ . Ovšem to podstatné je, že vyváženost - a to nejen v

tom, co jíme, ale v životním stylu v Ł bec - je tím jediným klí ě em k dosažení trvalého zdraví a

št ĩ stí.

Výdaje - Zdraví a náklady na zdravotní pé ě i

V Ě eské republice dosáhly výdaje resortu zdravotnictví v roce 1997 sumy 118,8 miliard K ě .

V p Ĺ epo ě tu na obyvatele jde o ě ástku 11 531 korun; ta se od roku 1990 zvyšuje v pr Ł m ĩ ru o

1000 K ě ro ě n ĩ . Tyto výdaje p Ĺ edstavují zna ě nou zát ĩ ž pro státní rozpo ě et a vynucují si

restriktivní opat Ĺ ení. Jedním z nich je nap Ĺ íklad neustále se zvyšující finan ě ní spoluú ě ast

pacient Ł na financování zdravotní pé ě e (v roce 1997 ě inila tato spoluú ě ast pr Ł m ĩ rn ĩ 959 K ě

na obyvatele). Mnozí lidé si proto dnes za ě ínají uv ĩ domovat, že být nemocným se jednoduše

nevyplatí.

Ve Spojených státech t Ĺ i nejv ĩ tší výrobci automobil Ł zaplatí ro ě n ĩ dohromady více za

zdravotní pojišt ĩ ní než za ocel, ze které vyráb ĩ jí auta. S rychle rostoucími cenami zdravotního

pojišt ĩ ní si již v mnoha zahrani ě ních i domácích spole ě nostech uv ĩ domili, že nemocní

pracovníci znamenají také nižší zisky.

Co zp Ł sobuje zvýšenou nemocnost zam ĩ stnanc Ł ?

Pomineme-li nebezpe ě í spojená se samotným pracovním výkonem, nejv ĩ tším rizikovým

faktorem je práv ĩ životní styl zam ĩ stnanc Ł . Mnohé studie p Ĺ esv ĩ d ě iv ĩ dokázaly, že nesprávná

výživa, sedavý zp Ł sob života, konzumace alkoholických nápoj Ł a kou Ĺ ení do velké míry

ovliv ĳ ují vznik a rozvoj civiliza ě ních onemocn ĩ ní jako je ischemická choroba srde ě ní,

mrtvice (cévní mozková p Ĺ íhoda), cukrovka, cirhóza jater, rakovina plic, prsu, prostaty a

tlustého st Ĺ eva. Nap Ĺ íklad:

•

Výzkum provád ĩ ný Státním zdravotním ústavem v Praze ukázal, že p Ĺ ípady

pracovních neschopností a po ě et dní absence v pr Ł b ĩ hu roku významn ĩ stoupají s

po ě tem vykou Ĺ ených cigaret. Nejvýrazn ĩ ji je tato skute ě nost patrná zejména na po ě tu

dní pracovní neschopnosti. Je z Ĺ ejmé, že s rostoucím množstvím vykou Ĺ ených cigaret

se po ě et dní pracovní neschopnosti více než ztrojnásobuje.

•

Ve v ĩ kové skupin ĩ 30-49 let je výrazné snížení produktivity práce tém ĩĹ vždy

zp Ł sobeno konzumací alkoholu.

•

Pr Ł m ĩ rné náklady na lé ě ení srde ě ního infarktu se pohybují ve výši asi p Ł l milionu

korun.

Dokáží zm ĩ ny životního stylu snížit náklady na zdravotní pé ě i?

Uve Ĥ me si n ĩ kolik p Ĺ íklad Ł ze Spojených stát Ł . Když jistá skupina u ě itel Ł z Dallasu za ě ala

pravideln ĩ cvi ě it, zjistilo se, že v pr Ł m ĩ ru pak byli ro ě n ĩ o t Ĺ i dny mén ĩ nemocní. Školní

správa tak ušet Ĺ ila p Ł l milionu dolar Ł , které by jinak musela zaplatit za zastupující u ě itele.

Dalším p Ĺ íkladem je letecká firma Lockheed, která zavedla preventivní ozdravný program,

jenž jí pomohl ušet Ĺ it na zdravotním pojišt ĩ ní v pr Ł b ĩ hu p ĩ ti let více než milion dolar Ł . V

tomto období se po ě et p Ĺ ípad Ł pracovní neschopnosti snížil o 60 procent; dále poklesl po ě et

p Ĺ ípad Ł onemocn ĩ ní vysokým krevním tlakem (o tém ĩĹ 90 procent) a také se výrazn ĩ snížila

nežádoucí fluktuace pracovník Ł .

Zájem o zdravý životní styl trvale vzr Ł stá a to nejen v USA, ale také u nás.

V posledních letech byl nap Ĺ íklad v Ě eské republice zaznamenán pokles po ě tu ku Ĺ ák Ł ; dále se

snížila konzumace masa a stoupá naopak spot Ĺ eba ovoce a zeleniny. Je pot ĩ šitelné, že tento

trend se p Ĺ ízniv ĩ odráží i v klesající úmrtnosti na srde ě ní infarkt a mrtvici. Dokonce již

existují firmy a organizace, které do zdravotního pojišt ĩ ní zahrnují také preventivní programy.

Jakým zp Ł sobem lze motivovat zam ĩ stnance, aby zlepšili pé ě i o své zdraví?

Uve Ĥ me si nyní n ĩ kolik nám ĩ t Ł , které vyzkoušeli v n ĩ kterých podnicích v USA:

•

V jedné realitní kancelá Ĺ i nap Ĺ íklad vedení platí zam ĩ stnanc Ł m, kte Ĺ í mají nadváhu, 10

dolar Ł za každé kilo, o které zhubnou (a nep Ĺ iberou je znovu b ĩ hem p Ĺ íštích šesti

m ĩ síc Ł ), jednorázovou odm ĩ nu 500 dolar Ł pracovník Ł m, kte Ĺ í p Ĺ estali kou Ĺ it, a

jednorázovou odm ĩ nu 500 dolar Ł t ĩ m, kdo pravideln ĩ cvi ě í.

•

Spole ě nost sdružující n ĩ kolik nemocnic se rozhodla vyplácet každému ú ě astníkovi

jejich ozdravného programu 24 cent Ł

za každou míli, kterou ujde nebo ub ĩ hne.

•

N ĩ které spole ě nosti proplácejí svým zam ĩ stnanc Ł m dv ĩ mimo Ĺ ádné hodiny m ĩ sí ě n ĩ ,

pokud tito nebyli celý m ĩ síc nemocní nebo nep Ĺ išli pozd ĩ do práce. Pokud pracovník

b ĩ hem celého roku nezmeškal více než ě ty Ĺ i dny, vyplatí mu zvláštní odm ĩ nu 300

dolar Ł .

Typická p Ĺ edstava podnikatele - obézního, vy ě erpaného, žijícího na cigaretách a Martini - se

dnes již opravdu nenosí. V sou ě asném sv ĩ t ĩ podnikání je znakem úsp ĩ chu dobré zdraví a

elegance. Mezi vedoucími pracovníky neustále p Ĺ ibývá t ĩ ch, kte Ĺ í si udržují špi ě kovou

kondici. V ĩ dí totiž, že jinak o n ĩ firmy nebudou mít zájem.

Lidé jsou tím nejcenn ĩ jším "kapitálem" mnoha spole ě ností, a proto se firmám vyplatí

podpo Ĺ it zdraví vlastních zam ĩ stnanc Ł . Zdraví pracovníci jsou podstatn ĩ produktivn ĩ jší, proto

má taková investice mnohonásobnou návratnost.

Západní zp Ł sob stravování - Od zrna k pe ě enému ku Ĺ eti

V dnešní spole ě nosti se stále více lidí stravuje mimo domov. V restauracích ě i jídelnách se

potraviny va Ĺ í, pe ě ou, smaží, upravují se nejr Ł zn ĩ jšími zp Ł soby, p Ĺ idává se do nich s Ł l nebo

cukr, resp. další pochutiny. Tak vznikají tu ě ná, na vitamíny a minerály chudá jídla.

Zem ĩ d ĩ lské farmy chovají zví Ĺ ata v klecích, bez možnosti pohybu a za aktivní pomoci

antibiotik ě i hormon Ł . Výsledkem jsou tlustší krávy nebo vep Ĺ i, z jejichž masa lze p Ĺ ipravit

Ĺ ízky s dvojnásobným obsahem tuku oproti zví Ĺ at Ł m s možností volného pohybu. Problémem

je, že za tento "pokrok" t ĩ žce platíme. Každý z nás musí jíst, aby mohl žít, avšak to, co jíme,

má pro naše zdraví zhoubné ú ě inky.

Znamená to tedy, že jídlo, které jíme, m Ł že p Ĺ ímo zp Ł sobovat r Ł zná onemocn ĩ ní?

Ano, epidemiologické studie to v zásad ĩ potvrzují. P Ĺ ed sto lety umíralo

na aterosklerotická onemocn ĩ ní cév pouze 10-15 procent Ameri ě an Ł . Dnes je to již p Ĺ ibližn ĩ

40 procent. Také na rakovinu umíralo tehdy mén ĩ než 6 procent lidí, zatímco dnes se toto

ě íslo blíží

26 procent Ł m.

To rozhodn ĩ není normální. Nev ĩĹ ím tomu, že bychom byli p Ĺ edur ě eni umírat v tak veliké

mí Ĺ e na srde ě ní infarkt, mrtvici, komplikace cukrovky, rakovinu tlustého st Ĺ eva ě i prsu.

Výrazný nár Ł st onemocn ĩ ní srdce a cév byl ve Spojených státech zaznamenán po 1. sv ĩ tové

válce. P Ĺ ímo explozivní nár Ł st t ĩ chto onemocn ĩ ní byl však zaznamenán po 2. sv ĩ tové válce,

kdy si lidé najednou mohli dovolit stravu skládající se p Ĺ edevším z potravin živo ě išného

p Ł vodu. Potraviná Ĺ ský pr Ł mysl také za ě al produkovat stovky vysoce upravených jídel, která

byla hodn ĩ energetická, ale p Ĺ itom chudá na vitamíny a další nezbytné látky.

Není to všechno jenom náhodná souhra okolností?

T ĩ žko. T ĩ mito problémy je postiženo obyvatelstvo všech vysp ĩ lých zemí západní Evropy a

severní Ameriky. Naproti tomu obyvatelé venkova v Ě ín ĩ , Japonsku a v Ł bec v jihovýchodní

Asii, kte Ĺ í mají omezený p Ĺ ístup k tu ě ným potravinám živo ě išného p Ł vodu, netrpí tém ĩĹ

v Ł bec srde ě ními infarkty. Podobn ĩ se ani v ĩ tšina lidí žijících na africkém venkov ĩ ě i ve

st Ĺ ední a jižní Americe nemusí obávat cukrovky nebo onemocn ĩ ní srdce a cév. Ovšem severní

Amerika, Austrálie, Nový Zéland a rozvinuté zem ĩ Evropy a Asie, kde je strava bohatá na

tuk, jsou zaplaveny epidemií srde ě ních onemocn ĩ ní a cukrovky.

P Ĺ itom však hlavní viníky, kte Ĺ í poškozují tepny, a tím ohrožují mnohé d Ł ležité metabolické

funkce, známe - je to nedostatek vlákniny a p Ĺ emíra tuk Ł ve strav ĩ . Díky sklerotickým

zm ĩ nám tepen dostane každý den 4000 Ameri ě an Ł srde ě ní infarkt, jedna t Ĺ etina dosp ĩ lé

populace trpí vysokým krevním tlakem a další tisíce lidí jsou každoro ě n ĩ ochromeni mrtvicí.

Nevyvážený zp Ł sob života vede

k tomu, že se obezita stává epidemickým onemocn ĩ ním a každých 50 sekund je

diagnostikován nový p Ĺ ípad cukrovky.

V Ě eské republice na tom snad ale nejsme tak špatn ĩ .

Práv ĩ naopak. Situace v Ě eské republice je v mnohém ješt ĩ horší než v severní Americe a

západní Evrop ĩ . Již od šedesátých let u nás prudce stoupá výskyt civiliza ě ních onemocn ĩ ní.

P Ĺ edevším po 2. sv ĩ tové válce dochází k dramatické zm ĩ n ĩ jídelní ě ku. Zd Ł raz ĳ uje se význam

potravin živo ě išného p Ł vodu (maso, mléko, vejce), na jejichž produkci se soust Ĺ edí také

potraviná Ĺ ský pr Ł mysl. Ceny zmín ĩ ných potravin jsou navíc um ĩ le podporovány státem. Naše

situace je dnes nápadn ĩ podobná situaci Spojených stát Ł šedesátých let.

S postupným odhalováním rizikových faktor Ł srde ě ních onemocn ĩ ní (kou Ĺ ení, vysoký krevní

tlak, obezita, cukrovka, cholesterol a živo ě išné tuky) se za ě ala prosazovat preventivní

opat Ĺ ení. U nás je tento vývoj opožd ĩ n o 20 až 30 let. To vše m ĩ lo negativní dopad na

zdravotní stav obyvatelstva, jakož i na délku života, která se u nás od šedesátých let

zkracovala jak u muž Ł , tak u žen. Teprve v posledních šesti letech se tento negativní trend

zastavil a projevilo se i ur ě ité zlepšení. Délka života u nás op ĩ t pomalu roste, p Ĺ estože je stále

nižší než v Portugalsku, které vykazuje nejnižší hodnotu mezi zem ĩ mi Evropské unie. V

Ě eské republice tvo Ĺ í nemoci srdce a cév 55 procent p Ĺ í ě in úmrtí, dalších 25 procent p Ĺ ipadá

na rakovinu. Neustále se zvyšuje po ě et lidí s cukrovkou; v sou ě asnosti je u nás evidováno

více než 550 tisíc lidí s touto civiliza ě ní nemocí.

Jak je možné, že došlo k tak závažným zm ĩ nám ve skladb ĩ stravy?

Ješt ĩ p Ĺ ed sto lety složení stravy odpovídalo místním pom ĩ r Ł m a možnostem. Lidé žili z toho,

co jim poskytovalo obhospoda Ĺ ování vlastní p Ł dy. K tomu se p Ĺ idalo to málo, co bylo možné

nakoupit v obchod ĩ a dále maso zví Ĺ at chovaných na statku. Naši prarodi ě e neznali dlouhé

regály plné p Ĺ ekrásn ĩ zabalených potravin, které nabízejí v místním supermarketu a kterým

výrobce ud ĩ lal nákladnou reklamu. Ani je na každém rohu nelákala restaurace nebo rychlé

ob ě erstvení.

Základem jejich stravy bylo zrno - a Ŀ už zrno pšenice nebo jiných obilovin, které navíc byly

p ĩ stovány ve zna ě ném nadbytku. V rodin ĩ se jedla ě erstv ĩ uva Ĺ ená jídla a silné krajíce

vlastního, doma upe ě eného chleba. P Ĺ ipravovaly se nejr Ł zn ĩ jší obilné kaše, jedlo se hodn ĩ

rýže, t ĩ stovin, kuku Ĺ ice spolu s fazolemi, bramborami, ovocem a zeleninou. Tato zdravá, na

vlákninu bohatá jídla tvo Ĺ ila tém ĩĹ 53 procent denního p Ĺ íjmu energie.

Ě asy se ale m ĩ ní. A výrazn ĩ se zm ĩ nila i chu Ŀ . Teplá ovesná kaše byla nahrazena bílým

rohlíkem s máslem a ě ajem. Ob ĩ d dnes tvo Ĺ í p Ĺ esolený hamburger s p Ĺ eslazenou limonádou.

A ve ě e Ĺ i, tu si pokud možno koupíme již hotovou, zmraženou. Sta ě í ji oh Ĺ át v mikrovlnné

troub ĩ . Mezi hlavními jídly pak pojídáme bramborové lupínky ě i koblihy, které znovu

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: