Srovnání užívání některých adjektivních koncovek v psaném a mluveném jazyce
(na materiálu Českého národního korpusu)
Marie Kopřivová, Mgr.
Ústav Českého národního korpusu
"Právě podle přídavných jmen, podle jejich tvarů se nejvýrazněji odlišuje a nejsnadněji pozná projev spisovný a projev v obecné češtině“
(Sgall – Hronek 1992, s. 46)
1. Úvod
V tomto příspěvku jsem se zaměřila na některé obecně české tvary tvrdých adjektiv v psaném a mluveném jazyce. Vycházím z předpokladu, že výskyt obecně českých tvarů tvrdých adjektiv je natolik signifikantní, že spolehlivě signalizuje možnost užití dalších prvků obecné češtiny. Jejich sledování může tedy do určité míry odrážet, zda a jak je užívání obecné češtiny v mluveném jazyce teritoriálně rozrůzněno (Praha, Brno) a za jakých podmínek se objevuje v jazyce psaném.
2. Adjektivní paradigma spisovné a obecné češtiny
Tvary tvrdých adjektiv jsem vyhledávala v materiálu Českého národního korpusu – v korpusech psaného a mluveného jazyka. Jedná se o poměrně rozsáhlý materiál, který ovšem není v celé šíři morfologicky označkován tak, aby ve všech korpusech mohla být vyhledávána adjektiva podle svých tvarů. Tomu faktu muselo být vyhledávání přizpůsobeno a proto jsem tvary vyhledávala podle koncovek.
Jak spisovné adjektivní paradigma, tak paradigma obecné češtiny obsahuje velké množství tvarové homonymie. Spisovné paradigma je tvořeno 12 koncovkami (pokrývají 25 tvarů), nejčastější je zde koncovka -é, která se objevuje devětkrát. Adjektivní paradigma obecné češtiny je tvořeno 10 koncovkami a nejčastější je koncovka -ý, která se objevuje u 8 tvarů. Toto paradigma obsahuje 6 koncovek, které se u spisovných adjektivních tvarů neobjevují. Najdeme je u 13 adjektivních tvarů a jedná se o následující koncovky:
-ej (nominativ, akuzativ neživ. a vokativ sg. maskulina, lokál sg. feminina),
-ýho (genitiv a akuzativ sg. životného maskulina, genitiv sg. neutra),
-ýmu (dativ sg. maskulina a neutra),
-ejch (genitiv a lokál pl. všech rodů),
-ejm (dativ pl. všech rodů)
-ejma (instrumentál pl. všech rodů)
Vyhledávání těchto koncovek bylo omezeno pouze na adjektiva. Zájmena, která patří ke stejnému skloňovacímu typu, nebyla započítána.
3. Korpusy
Vyhledávání jsem prováděla ve dvou korpusech psaného jazyka (SYN2000, BELETRIE) a ve dvou korpusech mluveného jazyka (Pražský mluvený korpus – PMK a Brněnský mluvený korpus – BMK). Beletristická literatura často obsahuje stylizovaný mluvený jazyk, proto byl vytvořen korpus BELETRIE, který je subkorpusem SYN2000, v něm tvoří 13 % (není totožný s podílem krásné literatury, která tvoří 15 % korpusu SYN2000, neboť do korpusu BELETRIE nebyla zahrnuta poezie a dramata). PMK obsahuje 304 přepsaných nahrávek od 280 mluvčích, BMK obsahuje 250 přepsaných nahrávek od 294 mluvčích. V následující tabulce je velikost korpusů uvedena v počtu pozic (= grafická slova + interpunkční znaménka).
Tabulka č. 1
4. Frekvence sledovaných koncovek a její normalizace
Následující tabulka uvádí výskyt sledovaných adjektivních koncovek v jednotlivých korpusech podle pořadí absolutní frekvence v mluvených korpusech.
Tabulka č. 2
Pořadí podle absolutní frekvence v psaných korpusech se liší pouze v jenom případě – jsou zde frekventovanější tvary instrumentálu pl. (koncovka -ejma, spisovné duálové tvary byly ručně vyřazeny), než tvary dativu sg. maskulina a neutra (koncovka -ýmu). Pořadí odráží zatíženost koncovek a podobné je i pořadí pádů a jejich koncovek ve spisovné češtině, kde jsou tvary nominativu a akuzativu sg. maskulina rovněž velmi frekventované.
Z tabulky č. 2 je zřejmé, že převážná část výskytů adjektivních tvarů obecné češtiny v psaném korpuse SYN2000 se nachází v beletrii. Přestože korpus BELETRIE tvoří pouhých 13 % korpusu SYN2000, obsahuje 64 % (10 452 výskytů) všech adjektivních tvarů zakončených -ej, zbývajících 36 % (5838 výskytů) se nachází v 87 % korpusu SYN2000 (tedy v poezii, dramatech, odborné literatuře a publicistice). Kdybychom měli tyto dvě části korpusu stejně velké, obsahovala by beletrie 92 % všech výskytů tohoto adjektivního zakončení a stejně velká druhá část pouhých 8 % výskytů. U ostatních koncovek dojdeme k podobným výsledkům. Z toho plyne, že v psaném jazyce je nejvýznamnějším zdrojem obecné češtiny právě beletrie, i když ji najdeme také v publicistice (rozhovory), kde ovšem dochází ke korekcím některých jevů obecné češtiny podle spisovné normy. V beletrii je naproti tomu snaha napodobit co nejpřesněji mluvený jazyk.
Frekvenční údaje získané z výše uvedených korpusů jsou obtížně srovnatelné, neboť velikost korpusů je značně rozdílná. Z tohoto důvodu byly pro srovnání jednotlivých koncovek frekvence normalizovány na velikost reprezentativního korpusu SYN2000. To znamená, že frekvence pro každý korpus jsou přepočítány, jako by při stejném rozložení sledovaných jevů měl každý korpus 100 mil. slov. V následující tabulce jsou přepočítané frekvence převedeny na procenta.
Tabulka č. 3
Tabulka č. 3 ukazuje, že většina výskytů adjektivních tvarů obecné češtiny je soustředěna v korpusech mluvených (asi 90 %), v PMK je to vždy více než polovina všech výskytů. V BMK se častěji vyskytují tvary singulární, u všech tří koncovek tvoří kolem 35 % – to ukazuje i absolutní frekvence (viz předchozí tabulka).
Pádové rozložení tvarů:
-ýmu: 75 dativ sg. maskulina, 25 % dativ sg. neutra
-ejch: 80 % genitiv pl., 20 % lokál pl.
-ej: 65 % nominativ sg. maskulina, 25 % akuzativ sg. maskulina neživotného a zbytek tvoří vokativ sg. maskulina a lokál sg. feminina.
Až na koncovku -ýho je distribuce pádových tvarů stejná v mluveném i psaném jazyce. U této koncovky v psaných korpusech jsou zhruba stejně zastoupeny všechny tři tvary: genitiv sg. maskulina, akuzativ sg. maskulina životného i genitiv sg. neutra; v mluvených korpusech převažuje (téměř 50 %) genitiv sg. neutra, kolem 35% tvoří genitiv sg. maskulina, a 15 % akuzativ sg. maskulina životného. Převaha genitivního tvaru u sg. neutra v mluvených korpusech je způsobena častými kolokacemi obsahujícími zejména zájmena nic a něco. Příklady:
je v kriminále jako, jo, ehm ehm, ale ehm za nic, co spáchal, za něco něco úplně něco jinýho. (PMK)
jakoby neexistovalo nic, nic, nic novýho. (PMK)
on by určitě neřekl nic dobrýho ne? (BMK)
tak se musí neustále až do důchodu zajímat o to co je novýho a co co prostě by se dalo vylepšit (BMK)
V tabulce č. 3 je ještě nápadná vyšší frekvence užití koncovky -ejma v beletrii vůči frekvenci v mluveném jazyce. Domnívám se, že je to způsobeno zvýšeným užíváním při stylizaci mluvené řeči zejména v dílech B. Hrabala a J. Topola. Bylo by jistě zajímavé srovnat užívání těchto koncovek u jednotlivých autorů.
Pro zajímavost srovnejme ještě normalizovanou frekveci koncovky -ejma s koncovkami -ýma a -ými. Spisovná koncovka -ými dle očekávání převažuje v psaných textech: SYN2000 48 %, BELETRIE 44 %, PMK 4 %, BMK 4 %. Koncovka -ýma (byly odečteny případy, kdy je její užití spisovné – tedy v duálových tvarech) má rozložení 2 % SYN2000, 13 % BELETRIE, 33 % PMK a 52 % BMK. Tím se tedy vysvětluje nízký výskyt koncovky -ejma v BMK, pro instrumentál pl. je dávána přednost koncovce -ýma. Příklady:
Fořt Bořivoj na ně přes brýle s pozlacenými obroučkami zíral jako na zázrak v Lurdech. (Mlčoušek, Jiří: Hajný Vítězslav a fořt Bořivoj. Myslivost, s.r.o., 1994)
... že se lidi nechaj hodně ovlivňovat těma špatnýma vlivama z vnějšku a že ... že ... že dneska je to taky o hodně jednodušší. opustit partnera že jo? (BMK)
no tak sme šli a to už sme šli známejma místama. byli jsme dosmýkáni (PMK)
5. Příklady střídání kódů
V obou mluvených korpusech dochází ke střídání kódu i u tvarů tvrdých adjektiv v rámci jedné repliky u jednoho mluvčího. V BMK najdeme příklady na střídání dialektu a obecné češtiny:
nebo takové zkreslenej názor že teda . já si myslim že na všecko musijou byt dva …
nesóhlasím . bohužel je .. to není jenom . dejme tomu dnešní systém .. to už bylo předtím .. možná . mám takovej pitomé názor že . chlap by měl brat tolik peněz .. aby ta žena mohla bejt doma
V PMK jde o střídání obecné a spisovné češtiny:
z toho cizineckýho ruchu nemám vůbec nic. takže mně je tak nějak skoro lhostejnej cizinecký ruch, protože z toho dou peníze jenom pro stát, který se potom vyfrncaj na kdovíjaký věci
ale ten má ty vlasy takový trošku kratší jako . takový silnější . jeden takový hubenej, jeden takový trošku silnější
6. Nejfrekventovanější adjektivní tvary s koncovkou -ej
Pro ilustraci uvádím dvacet nejčastějších adjektiv s koncovkou -ej v každém ze zkoumaných korpusů a 20 nejčastějších adjektivních lemmat v korpusu SYN2000. Jedná se často o primární a hodnotící adjektiva. Tato adjektiva se objevují mezi nejfrekventovanějšími i v psaném jazyce. Na rozdíl od spisovných lemmat v psaném jazyce se zde neobjevují adjektiva, která převažují v publicistice (státní, hlavní, politický, americký, evropský, současný apod.). Adjektiva kladně hodnotící převažují, což opět v publicistice není obvyklé.
BMK: dobrej, jinej, velkej, šťastnej, minulej, starej, hroznej, blbej, mladej, špatnej, úspěšnej, strašnej, spokojenej, novej, naštvanej, malej, těžkej, hodnej, stejnej, úplnej, hezkej.
PMK: šťastnej, úspěšnej, dobrej, velkej, spokojenej, krásnej, malej, mladej, schopnej, novej, starej, pěknej, hroznej, špatnej, zdravej, minulej, stejnej, hezkej, velikej, strašnej, blbej.
BELETRIE: starej, dobrej, mladej, malej, blbej, velkej, hodnej, novej, krásnej, mrtvej, plnej, pěknej, černej, jistej, hezkej, pitomej, šťastnej, chytrej, zatracenej, svatej.
SYN2000: dobrej, jinej, malej, mladej, velkej, blbej, hodnej, krásnej, novej, mrtvej, plnej, pěknej, šťastnej, hezkej, jistej, chytrej, bílej, pitomej, divnej, špatnej.
Nejfrekventovanější adjektiva v SYN2000 (lemmata): český, velký, nový, dobrý, malý, vysoký, vlastní, starý, státní, možný, hlavní, politický, americký, evropský, mladý, současný, různý, pražský, stejný, bývalý.
7. Závěr
Srovnání výskytu některých adjektivních tvarů obecné češtiny v psaných a mluvených korpusech potvrdilo současná zjištění o užívání obecné češtiny. Nejvíce jsou tyto tvary užívány mluvčími v Praze. Brněnští mluvčí používají obecně české koncovky především v singulárových tvarech, což je podle mne způsobeno obecně častějším užíváním singuláru v jazyce. V instrumentálu plurálu je v BMK častější koncovka -ýma proti pražské -ejma.
V obou korpusech docházelo u jednoho mluvčího ke střídání kódů mezi obecnou a spisovnou češtinou v PMK a v BMK se ještě navíc objevuje dialekt.
V psaném jazyce jsou obecně české tvary výrazně nejfrekventovanější v beletrii, která mluvený jazyk napodobuje velmi věrohodně - i když může docházet k mírným odchylkám jako je vzhledem k frekvenci jiných koncovek vysoká frekvence koncovky instrumentálu pl. -ejma v dílech B. Hrabala a J. Topola. Dále se tvary obecné češtiny objevují i v publicistice, zejména v rozhovorech, kde ovšem dochází ke korekci některých nespisovných jevů - adjektivní koncovky jsou většinou ponechávány (Reflex, Respekt, Magazín LN, Rock a pop). V korpuse SYN2000 je obsažen již starší publicistický materiál a srovnání se současnou publicistikou by mohlo ukázat, zda zde nedošlo ke zmeně užívání obecné češtiny.
Literatura:
Čermák, F. – Sgall, P.: Výzkum mluvené češtiny: jeho situace a potřeby. SaS. 58, 1997, č. 1., s. 15-25.
Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): Encyklopedický slovník češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002.
Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. (eds.): Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995.
Kocek, J. – Kopřivová, M. – Kučera, K. (eds.): Český národní korpus. Úvod a příručka uživatele. ÚČNK FF UK, Praha 2000.
Sgall, P. – Hronek, J.: Čeština bez příkras. H&H, Praha 1992.
Korpusy:
Český národní korpus - SYN2000. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2000.
Český národní korpus - PMK. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2001.
Český národní korpus - PUBLIC. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2000.
Dostupné z WWW: <http://ucnk.ff.cuni.cz>.
abi77