Zveřejněno k volnému šíření pro studijní účely s laskavým svolením nakladatelství Kalich a dědiců autorských práv po prof. Adolfu Novotném.
Dáno k veřejnému užití za dodržení podmínek, běžných v akademickém světě, to jest, při použití původního textu dodržet citační normy s odkazem na zdroj. Bez tohoto uvedení a uvození citace závorkami lze mít za to, že byl porušen autorský zákon a především slušné vychování.
Tato elektronická verze Biblického slovníku byla vytvořena skenováním knižní předlohy, a poté pomocí OCR převedena do stávající podoby. Následné korektury jsou společným dílem téměř 40 dobrovolníků, kteří s velkou pečlivostí text přečetli a opravili.
Přes veškerou snahu je stále v textu určité množství chyb. Pokud naleznete chybné místo, pošlete prosím popis chyby na adresu freedavar@centrum.cz
V nejbližší revizi slovníku bude chyba opravena.
Poslední verzi Biblického slovníku naleznete na adresách:
http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm
http://www.davar3.net/slovnik/
Verze textu: prosinec 2008
Biblický slovník
1
Biblický
slovník
NAPSAL
ADOLF NOVOTNÝ
1956
EDICE KALICH PRAHA
ÚVOD
OD KAŽDÉHO BIBLICKÉHO SLOVNÍKU se právem očekávalo, že seznámí pokud možno se všemi biblickými pojmy, ať zeměpisnými, dějepisnými, přírodopisnými, ať nábožensko-kultickými a theologickými, ale i profánními tak, aby čtenář lépe porozuměl biblickému textu a jeho kulturně historickému a nábožensko-mravnímu pozadí. Tak jsem chápal úkol Biblického slovníku v jeho prvotní podobě z r. 1935. Ale od té doby učinila theologická věda v oblasti biblistiky značné pokroky nejen novými objevy v oboru archeologie, jazykozpytu a historie, ale i změněným postojem biblického bádání. T. zv. kritická theologie, vyrostlá pod vlivem vývojové theorie, spokojovala se namnoze zjišťováním historických, nábožensko-dějinných předpokladu, což jí sice umožnilo zaznamenati trvale hodnotné objevy, ale často ji oslepilo pro zvěstný smysl Písma sv. Odkryla předpoklady slov a slovíček, ale často se jí ztratilo Slovo jako Bozi oslovení. Zkratkou můžeme říci, ze znala jen podstatná jména, ale neznala slovesa. Nejpatrnější to bylo na slovnících k bibli. Slovesa, označující činnost Boží a lidskou, se v nich nevyskytují. Tak tomu bylo i s první podobou Biblického slovníku z r. 1935. V nové podobě věnuje Biblický slovník právě slovesům co největší péči, protože v nich je obsazeno dění nejen v minulosti, ale i v přítomnosti. Vzorem mi tu byl Kittelův doposud neukončený, od r. 1932 vycházející Theologisches Worterbuch zum Neuen Testament [TWNT] a Richardsonův Theological Word Book of the Bible [1950].
Východiskem mi byl kralický překlad bible z r. 1613, po případě Kašparova Biblická konkordance z r. 1933. Poněvadž však řada výrazů bible je překladem někdy desíti i více slov hebrejských a řeckých a na druhé straně jeden a týž hebrejský nebo řecký výraz je překládán množstvím různých Českých slov, bylo nutno namnoze uvésti i hebrejský a řecký originál. Avšak i prostý český písmař, neznalý původních jazyků, si z těchto cizojazyčných převodů uvědomí, jak opatrný musí být, aby týmž českým slovům nepřisuzoval vždy týž obsah a tak neskresloval biblické poselství. Nadto jsou některé kralické výrazy dnešnímu čtenáři už nesrozumitelné [na př. náchlebník, nevod, obhoření, obmysl, odčísti se, odhněsti se, odiva, sedání, socha, trupel a pod.] a mají jiný obsah než dnes [na př. důvod = důkaz, odděliti = rozčtvrtiti, proměna = příšera, obluda a pod.]. Bylo nutno vysvětliti i taková slova.
Kdo zná dějiny biblických věd, ví, ze výklad jednotlivých pojmů a konstatování jednotlivých skutečností mohou býti různé podle toho, k jaké theologické škole vykladač patří. Mou zásadou bylo uvádět pokud možno tradiční pojetí, nebylo-li zcela bezpečně a jednoznačně vyvráceno. Tam, kde se tradiční názor ukázal býti neudržitelný, přidržel jsem se většiny novějších badatelů, při čemž jsem tu a tam uvedl i menšinový názor. U jednotlivých pojmů bylo nutno ukázat, jak se jejich obsah měnil, po případě prohluboval, aby tak čtenář viděl, ze jde o živé pojmy, jimiž autoři bible odpovídali na své setkání s Bohem. Mnohdy lze mnoho vyčísti i z překladu biblických jmen. Neboť i jmény vyjadřovali bibličtí lidé své náboženské smýšlení. Řídil jsem se tu překlady Fürstovými [Gesenius' Hebrew and Chaldee Lexicon, London, 1902]. Někde jsem se od něho
V
uchýlil na návrh prof. Biče. Ani zde totiž není mezi badateli jednoty, zvláště tam, kde je nutno k výkladu jmen užíti za pomůcku arabštiny nebo akkadštiny.
Samo sebou se rozumí, ze při tak rozsáhlém díle [čtyřnásobek prvotního Biblického slovníku z r. 1935] nemohlo jít vždy o původní a samostatné zpracování každého hesla, nýbrž spíše o kompilaci rozsáhlé literatury slovníkové i jiné. Vzorem mi tu byly hlavně Hastings, A Dictionary of the Bible [1910], The Westminster Dictionary of the Bible [1944], Cremer-Kögel, Worterbuch zur neutestamentlichen Gräzität [1923], Pedersenův Israel I.—IV. [1926
a 1940], Bičová Palestina od pravěku ke křesťanství I.—III. [1948—50], příslušné Úvody ke Starému a Novému Zákonu a zvláště komentáře. Jen lituji, ze nová Biblická konkordance, jez počala vycházet r. 1954 za redakce prof. Biče a Součka, nebyla ještě hotova. Mohl jsem jí užít jen pro docela poslední část své práce a pro Doplňky.
Rukopis přečetli s nevšední pílí profesoři Komenského evangelické fakulty v Praze Dr Miloš Bič [hesla starozákonní] a Dr Josef B. Souček [hesla novozákonní], kteří text místy rozšířili nebo upravili [značka X pro úpravu prof. Biče; značka XX pro úpravu prof. Součka]. Některá hesla napsali sami, k jiným přidali samostatné dodatky [značky B. a S.]. Některá hesla zpracoval Dr Stanislav Segert [značka rt, sgt], vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSA V a externí učitel semitské filologie na Karlově universitě. Heslo Znamení napsal Dr Jaroslav Stolař [značka Stř.]. Je pochopitelné, ze v některých bodech se mezi spolupracovníky objevila různost názorů. Snažili jsme se najíti společné formulace [např. hesla Izrael, Král, Pentateuch aj.], někdy však jsme se rozhodli postavit vedle sebe různá pojetí, aby čtenář viděl, ze určitý problém není ještě dořešen a je stále živý [na př. Přísloví aj.]. Zvláště theologům se tak múze stát tento slovník dobrou studijní pomůckou. Nechce prohlašovat jediný názor za jedině správný, nýbrž chce dát podnět k samostatnému přemýšlení.
Rukopis slovníku četl velmi bedlivě i br. vikář Blahoslav Černohorský, který měl na starosti stránku ilustrační s malíři a grafiky Janem Dostálem, M. Radou a Jiřím Zejfartem. Upozornil na vynechání některých hesel, z nichž nejedno samostatně vypracoval [značka Č.J. Po jazykové stránce pročítal rukopis prof. Dr František Šimek, který mne upozornil na nejednu okolnost, zvláště pokud se týče staročeštiny. Jsem také vděčen Dr Ladislavu Urbánkovi z Prahy, který odstranil některé omyly v přírodopisných údajích slovníku. Prof. Jaroslav Benda pak navrhl úpravu tisku a vazby. Při hledání hebrejských ekvivalentů od písmene V—Ž a pak pro Doplňky mi vydatně pomáhal br. Břetislav Sedlák z Prahy. Všem těmto spolupracovníkům vyslovuji upřímný dík. Nemohu ovšem zapomenout ani na Dr Františka Laichtera, který měl na starosti konečnou úpravu pro tisk a jednání s tiskárnou a s úřady.
Lituji, ze bylo potřebí připojit i sešit Doplňků. Ale i ve standardních dílech cizojazyčných jsou takové Doplňky, někdy dvojí i trojí. Při heslech A—D v novém zpracování jsem se domníval, ze půjde o revisi vydání z r. 1935, ale při práci na dalších heslech jsem shledal, ze pouhá revise nestačí a že je celou práci nutno úplně přepracovat. Čtenáře prosím, aby si doplňková hesla vepsali na okraj svého výtisku na příslušných místech s odkazem na stránku Doplňků a tak učinili Slovník prakticky upotřebitelnější. Na konec Slovníku jsou připojeny Chronologické tabulky.
Při vší péči je možné, ze mi ušlo některé bezvýznamné starozákonní vlastní jméno, ač jsem se na rozdíl od vydání z r. 1935 snažil zachytit všecka. Ale srovnávám-li tento Biblický slovník se slovníky cizojazyčnými, mohu říci ve vší skromnosti, ze se jim vyrovná a v mnohém je předčí. Doufám, že na několik let poslouží českým čtenářům k celkem poctivé informaci o tom, co sou-
VI
časná theologická véda přinesla v biblických oborech. Přátele statistiky bude zajímat, že bylo Zpracováno více než 8000 hesel.
Poněvadž jsem se řídil při vyhledávání hesel Kašparovou Biblickou konkordancí, stalo se někdy, že jsem sledoval i její abecedu a rozeznával v ní mezi e a ě. Tak se stalo, že na př. heslo Dědic se dostalo až za heslo Deuteronomium a pod. Podobný osud stihl slova, začínající písmenem v. Doufám, že trpělivý čtenář toto provinění proti pravidlům nové češtiny promine a všecka hesla najde.
K pravopisu poznamenávám, že hesla uvádím v původním kralickém znění, ale vysvětlivkový pravopis v textu je až na některé výjimky novodobý.
Velká potíž byla s transkripcí hebrejských výrazů pro nedostatek tiskařských znamének, takže v transkripci není vidět jasně rozdíl mezi sámech, sadé a sin (všecky tři souhlásky jsou transkribovány písmenem s), mezi kaf a kóf (transkribováno k) a mezi tét a táv. Znalec hebrejštiny si však snadno pomůže nahlédnutím do hebr. slovníku tam, kde nebude míti jistoty. Hebr. pê jsem na konci slova nebo mezi samohláskami transkriboval foneticky: f. Při transkripci hebrejštiny jsem užíval zásad svého učitele C. Steuernagela z Halle [Hebräische Grammatik, 11. vydání].
Mnozí odběratelé tohoto díla se ptali, jak Slovníku užívat. Především je nutno vyhledat u každého hesla všecky biblické odkazy. Někdy teprve tyto odkazy odhalují smysl toh...
slovencina