lukas-vales-dejiny-politickych-teorii.pdf

DČjiny

politických

teorií

LUKÁŠ VALEŠ

PLZEĕ 2004

Valeš L. DČjiny politických teorií. Plž* Vydavatelství a

nakladatelství Aleš ýenČk, s.r.o., 2004, 240 s.

OBSAH

DČjiny politických teorií

Recenze: PhDr. Jan Bureš

Vydavatel: Vydavatelství a nakladatelství Aleš ýenČk s£

Kardinála Berana 1157/32,301 00 PlzeĖ, www.alescenek.cz

Tisk: Jaroslav Samek, Dolnokubinská 1451,393 01

Pdhnmov

PĜedmluva .............................................................................. 7

1. Politické myšlení ve starovČkém ěecku .............................11

Sofisté....................................................................................16

Sokrates (469-399 pĜ. n. 1.) ..................................................19

Platón (427-347 pĜ. n. 1.) .......................................................21

Ostava ..............................................................................23

Aristoteles (384-322 pĜ. n. 1.) ...............................................29

Aristoteles a Platon ...........................................................30

Politika ..............................................................................33

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ..................36

Seznam literatury ..................................................................36

2. Politické myšlení ve starovČkém ěímČ.................................38

Epikureismus.........................................................................39

Stoicismus .............................................................................40

Skepticismus..........................................................................41

ěím........................................................................................41

Polybios a Cicero ..................................................................43

Marcus Aurelius (121-180).....................................................44

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ..................46

Seznam literatury ..................................................................46

3. Politické myšlení ve stĜedovČku ...........................................48

KĜesĢanství ............................................................................48

Augustin Aurelius - svatý Augustin (354-430) .....................50

O obci Boží .....................................................................51

Dva meþe - stát a církev.......................................................55

Kritické proudy politického myšlení stĜedovČku

- Arnold z Brescie, John of Salisbury ..................................58

Politické myšlení v dobČ vrcholného stĜedovČku....................60

Tomáš Akvinský (1224-1274) .................................................61

Krize stĜedovČkého svČta - Politické myšlení na konci

stĜedovČku . 65

Dante Alighieri (1265-1321) ..............................................68

William Ockham ................................................................72

Marsilius z Padovy ...........................................................74

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ..................78

Seznam literatury ..................................................................78

ISBN 80-86898-00-8

4. Politické myšlení v dobČ renesance ....................................... 80

Niccoló Machiavelli (1469-1527) ................................................. 83

VladaĜ ........................................................................................ 89

Thomas More (1478-1535) .......................................................... 94

Utopie ....................................................................................... 98

Jean Bodin (1530-1596) ......................................................... 103

Monarchomachové .................................................................... 107

Protestantští monarchomachové ......................................... 108

Katoliþtí monarchomachové ............................................... 109

Politické myšlení v Nizozemí ................................................... 112

Hugo Grotius (1583-1645) .................................................... 113

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ................... 118

Seznam literatury ....................................................................... 118

5. Politické myšlení v 17. století ................................................ 121

Vliv pĜírodovČdy na myšlení o politice v 17. století ................... 121

Baruch (Benedikt) Spinoza (1632-1677) .................................. 122

Anglické politické myšlení v 17. století ...................................... 123

Thomas Hobbes (1588-1679) ........................................... 127

James Harrington (1611-1677) ............................................ 131

John Locke (1632-1704) ....................................................... 133

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ................... 138

Seznam literatury ....................................................................... 138

6. Politické myšlení ve Francii v 17. a 18. století

- nástup osvícenství ............................................................... 140

Charles Louis de Secondat Baron de la Bréde et de

Montesquieu

(1689-1755) ................................................................................ 146

Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) ...................................... 156

O pĤvodu nerovnosti mezi lidmi (1754) .............................. 160

O spoleþenské smlouvČ (1762) .......................................... 162

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce ................... 165

Seznam literatury ....................................................................... 165

7. Politické myšlení na pĜelomu 18. a 19. století

- Nástup moderní spoleþnosti a reflexe jejích problémĤ

v politických teoriích ............................................................... 167

Jeremy Bentham (1748-1825) .................................................. 170

Zrod moderní doby ................................................................... 172

Alexis de TocqueviUe (1805-1859) ............................................ 176

Demokracie v Americe .......................................................... 178

Anglický liberalismus na pĜelomu 18. a 19. století .....

Adam Smith (1723-1790) .........................................

.................................................................................... 184

John Stuart Milí (1806-1873) ..................................................... 188

Konzervativismus a Edmund Burke (1729-1797)

Úvahy o revoluci ve Francii ........................................

...................................................................................... jgg

Utopický socialismus ......................................

......................................................................... 200

Claude Henry Saint-Simon (1760-1825) ............................. 201

Robert Owen (1771-1858) .............................................. ...202

Francois Marie Charles Fourier (1772-1837) .................. 203

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce .................... 205

Seznam literatury ....................................................................... 205

8. NČmecká klasická filozofie - tvĤrci velkých systémĤ ........ 208

Immanuel Kant (1724-1804) .................................................. 208

Johan Gottlieb Fichte (1762-1814) ........................................... 214

ěeþi k nČmeckému národu .................................................. 215

Georg Wilhelm Fridrich Hegel (1770-1831) ............................. 217

Karel Marx (1818-1883) ........................................................... 222

DoplĖující otázky a námČty na seminární práce .................... 229

Seznam literatury ....................................................................... 229

ZávČr .......................................................... t....................................................... 231

Seznam literatury ........................................................................ 233

PĜedmluva

Milí þtenáĜi,

tato vysokoškolská uþebnice je psaná pro studenty oboru polito-

logie a mezinárodních vztahĤ. Jejím úþelem je struþnou a pĜehlednou

formou seznámit þtenáĜe s hlavními osobnostmi a vývojovými proudy

dČjin politického myšlení od jeho zrodu ve starovČkém ěecku až po

vznik velkých filozofických systémĤ v první polovinČ 19. století. Zde

jsou dČjiny politických teorií vystĜídány dČjinami politických ideologií.

Nemá a vzhledem ke svému rozsahu ani nemĤže pokrývat všechny

osobnosti politického myšlení a všechny jeho školy. Jedná se o nutnou

selekci, která má usnadnit þtenáĜi orientaci v této problematice. Jejím

hlavním posláním je, aby student politologie (ale také pĜíbuzných

spoleþenskovČdních oborĤþi zájemce mimo akademickou sféru)

získal základní pĜehled o problémech tohoto oboru a pĜedevším, aby

problematiku politického myšlení dokázal zraĜadit do širšího historic-

kého kontextu. Aþkoliv politiþtí teoretici þasto pĜemýšleli o ideálních

zpĤsobech uspoĜádání státu a spoleþnosti, jejich myšlení vždy vychá-

zelo z konkrétních politických pomČrĤ jejich doby. Pro dČjiny poli-

tických teorií také platí, že nejúrodnČjší pĤdou pro jejich vznik byla

období politických krizí a spoleþenských konfliktĤ. Z tČchto dĤvodĤ je

v tČchto skriptech zvýšená pozornost vČnována právČ historickému

kontextu, v kterém politiþtí myslitelé žili a tvoĜili. Vedle seznámeni s

historií dané politické epochy je zde vČtší prostor vČnován i životopi-

sĤm hlavních osobností politického myšlení. I jejich životní pĜíbČh se

následnČ odráží v jejich politických názorech a koncepcích a k jejich

pochopení je znalost biografie dané osobnosti nezbytná. Aþkoliv tento

pĜístup není vždy obvyklý, není nový. Autor tČchto skript se s ním

seznámil jako student historie a politologie na Filozofické fakultČ Uni-

verzity Karlovy v letech 1994-1999. Jeho propagátorem byl pĜedevším

tehdejší Ĝeditel Ústavu politologie FF UK profesor Theodor Syllaba.

Poznámky z jeho kurzu DČjin politického myšlení, který se uskuteþnil

v akademickém roce 1994/1995, se staly významným zdrojem pozná-

ní i inspirace pro napsání této uþebnice. Profesor Syllaba byl naším

nejvýznamnČjším odborníkem na tuto problematiku a zakladatelem

první þeské katedry politologie na Filozofické fakultČ v Praze v roce

1967. Po obnovení výuky politologie na FF UK v roce

1990 se stal Ĝeditelem Ústavu politologie a znovu se

ujal výuky dČjin politického myšlení. Bohužel jeho

zdravotní problémy mu zabránily napsat jejich první

þesky psanou uþebnici. Autor tČchto skript se snažil, aby

hluboká erudice profesora Syllaby i jeho originální

postĜehy nezapadly a mohly být inspirací i pro další

generace studentĤ tak, jak tomu bylo u nás.

Terminologicky používají tato skripta jak termín dČjiny

politických teorií, tak i dČjiny politického myšlení. Jde

spíše o terminologickou konvenci. DĤležitý je význam

tohoto oboru pro studium politologie. Jeho

prostĜednictvím poznávají studenti vývoj pĜedmČtu

svého studia i názorovou rĤznorodost, kterou myšlení o

politice prošlo. Významný je již zmiĖovaný historický

kontext. DČjiny politických teorií jsou prĤseþíkem tĜí

hlavních vČd - politologie, historie a filozofie, popĜípadČ

ještČ sociologie. Jsou skloubením dČjin filozofie a dČjin

politiky s politologií. Ta má klíþové postavení - jinak bude

vnímat Sokrata a jeho filozofii historik, kterého bude

zajímat Sokrates jako historická postava a její životní

pĜíbČh jako souþást hlubší krize athénského mČstského

státu, jinak filozof, který se pĜedevším zamČĜí na jeho

filozofické názory, zejména etické a morální, a jinak

politolog, který studuje filozofĤv pohled na stát, jeho

uspoĜádání a vztah státu a obþana. Tato uþebnice tedy

není dČjinami politiky, ani dČjinami filozofie. Oba tyto

obory jsou zde využity jen instrumentálnČ a tomu také

odpovídá úþelový výbČr informací, které by v uþebnicích

historie þi filozofie byly právem postrádány. DČjiny

politických teorií se také prolínají s právními

disciplínami, zejména státovČdou. Spoleþné mají s

politologií otázky státu a jeho fungování. DČjiny

politického myšlení jsou proto þasto pojímány i jako

dČjiny myšlení o státČ.

Na rozdíl od první poloviny 90. let, kdy bylo možné

vycházet pĜi studiu jen ze zahraniþních uþebnic',

existují dnes již kvalitní, þesky psané uþebnice dČjin

politického myšlení, respektive teorií. PrĤkopnickou prací

byly Politické ideologie a teorie v dČjinách, autorĤ

Vladimíra Proroka a Luptáka z Vysoké školy ekonomické

z roku 1998, které v roce 2000 vystĜídala uþebnice další

autorské dvojice Ladislava KĜížkovského a Karolíny

Adamové Myšlení o státu. Nejobsáhlejší a

nejpropracovanČjší studií tohoto oboru na þeském trhu

je v loĖském roce vydaná kniha

profesorky právnické fakulty Trnavské univerzity

Alexandry Krškové DČjiny evropského politického a

právního myšlení. První prací, která þeskému þtenáĜi

zprostĜedkovala svČt politických idejí, byla kniha

francouzského autora Paula Janeta DČjiny vČdy

politické se zĜetelem k mra-vovČdČ, jejíž první díl

vydalo Laichterovo nakladatelství již v roce 1896.

PozdČji, v roce 1911, byly þesky vydány

Gumploviczovy DČjiny theorií o státČ. Kupodivu i v

období komunistické totality se problematika dČjin

politických teorií tČšila urþitému zájmu, a to nejen

jako podobor mar-xismu-leninismu þi vČdeckého

komunismu. V roce 1959 vydává první díl své práce

Z dČjin západoevropských politických ideologií

ZdenČk MlynáĜ, pozdČjší teoretik Pražského jara.

JeštČ pĜed ním se tČmito otázkami zabývali

akademik Ladislav Stolí (ten ještČ na Vysoké škole

politických a sociálních vČd, která existovala v

letech 1945-1948) þi profesor J. B. Kozák.

Hlavním pĜedmČtem studia Štolla þi MlynáĜe byly

otázky renesanþního politického myšlení (a to zcela

oprávnČné). I to má v þeských zemích svou tradici -

prvním moderním myslitelem, který se vČnoval této

problematice, byl Karel Havlíþek Borovský, kterého

mĤžeme považovat za praotce, (ne-li zakladatele)

þeské politologie.

Na závČr ještČ dodejme, že právČ politické

myšlení a politická filozofie ve smyslu, o kterém

bude Ĝeþ v první kapitole vČnované starovČkému

ěecku, je podle filozofa Karla Jasperse

charakteristickým rysem evropské filozofie. Proto

se i tato skripta zamČĜují na evropskou

myšlenkovou tradici. To zároveĖ umožĖuje jejich

þtenáĜi poznat a pochopit hlavní myšlenkové

smČry, kterými Evropa od Ĝeckých dob šla, a také,

kterými mohla jít. PrávČ dČjiny politického myšlení

ukazují, že pĜes þastou diskontinuitu evropských

dČjin si Evropa dokázala zachovat relativní

kontinuitu svého myšlení. Radikální zvraty byly jen

doþasné a dlouhodobé trendy ve vývoji nejen

politického myšlení se dĜíve þi pozdČji prosadily

(máme na mysli napĜíklad pokraþování antické

myšlenkové tradice v kĜesĢanství). Jejich sledování

zároveĖ ukazuje, jaké duchovní tradice jsou

EvropČ vlastní a jak veliký vklad náš kontinent v

oblasti zkoumání politiky a vyvozování konkrétních

politicko-právních opatĜení lidstvu pĜinesl.

PĜipomeĖme si jen pojetí svobody a lidských práv.

V dobČ „stĜetu civilizací' a ideové rozkolísanosti je

dobré si uvČdomit, jaké myšlenky jsou specificky

evropské, které tvoĜily a tvoĜí základ evropské

civilizace. Mohou být zdrojem spoleþné evropské

identity a doufejme, že i oprávnČné hrdosti.

ZmiĖme alespoĖ Waltra Theimera a jeho Gechichte der

politischen Ideen (ZĤrich, 1974), Leo Strausse a History

of Political Philosophy (Chicago, 1987) apod.

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: