SLOVNIK_Ceskeho Prava_4.pdf

CADUCUM

CADUCUM (z lat.) je označení pro odúmrť.

Odúmrť je dědictví, jehož nenabude žádný dě-

dic a které proto připadne státu.

OZ, § 462

J. Š.

systému case law měnícím se sociálně ekono-

mickým podmínkám v zemi, kterým více od-

povídá právo psané. Také v Anglii nejvyšší

soudní instance – sněmovna lordů – vychází

od r. 1966 z toho, že není absolutně vázána

pravidlem precedentu a může se v nových

podmínkách života společnosti odchýlit od

svého rozhodnutí učiněného v minulosti a vy-

tvářet tak nové precedenty, závazné pro nižší

soudy. Prostor pro soudcovské právo se po-

stupně zužuje ve prospěch legislativní činnos-

ti státu.

CAPITIS DEMINUTIO – ztráta občanských

práv.

K. A.

CASE LAW (angl. case – soudní případ, případ

rozhodovaný soudem) je právo soudcovské,

které je na rozdíl od práva psaného vytvářeno

nikoli zvláštními zákonodárnými sbory (parla-

menty) či pověřenými výkonnými orgány stát-

ní moci, jako je vláda, ministři apod., nýbrž

soudy (odtud termín „JUDGE MADE LAW“

– právo tvořené soudci). V systému soudcov-

ského práva neplatí zásada „judex ius diter

partes“ (že soudní rozhodnutí je závazné jen

pro strany řízení vůči nimž bylo vydáno), ale

zásada opačná, že rozhodnutí určitých soudů

je závazné obecně. Soudce zde právo nejen

nalézá, ale i tvoří. Významnou úlohu přitom

plní PRECEDENS, který v právních řádech

angloamerické právní kultury nabývá charak-

teru PRAMENE PRÁVA. Vázanost preceden-

ty se označuje v Anglii slovní vazbou „doctri-

ne of precedence“, v USA „stare decisis“ (lat.

setrvat při rozhodnutém).

„Absolutní“ vázanost precedenty se však

v soudobé společnosti jeví stále více jako ne-

udržitelná. V USA, kde neexistovala nikdy, se

Nejvyšší soud mnohokrát odchýlil od svých

dřívějších rozhodnutí a přispěl tak k adaptaci

K. A.

CASH FLOW je pojem, který je přebírán

z angličtiny a objevuje se nejen v materiálech

a zprávách obchodních společností, ale

i v odůvodnění rozhodování soudů. Bývá po-

užit jako ekvivalent přehledu o peněžních to-

cích nebo jako analýza peněžních toků. Jde

o důležitý ukazatel, který je využíván přede-

vším ve finanční analýze k posouzení finanční

struktury podniku. Cash flow podniku je chá-

páno jako suma finančních prostředků vypro-

dukovaná podnikem za určité období, která

není ovlivněna mimořádnými výnosy nebo

mimořádnými náklady.

M. K., Z. K.

CASUS FOEDERIS – případ (skutečnost), kte-

rý zakládá pro smluvní stranu povinnost plnit

smlouvu (viz ALIANCE, SPOJENECKÁ

SMLOUVA).

K. A.

CASUS MORTIS – případ smrti.

K. A.

186

CEJCHOVÁNÍ

CAUSA CRIMINALIS NON PRAEIUDICAT

CIVILI – trestní případ (rozhodnutí trestního

soudu) neprejudikuje civilní (rozhodnutí civil-

ního soudu).

ní § 524 a násl. Obchodní zákoník se zabývá

pojmem postupitel pouze v ustanovení týkají-

cích se ručení. Zásadně platí, že postupitel je

povinen bez zbytečného odkladu oznámit

dlužníkovi postoupení pohledávky, kterou

v zásadě jako věřitel může postoupit i bez sou-

hlasu dlužníka.

OBZ

CAUSA EST ORIGO ET MATERIA – důvod

je počátkem i obsahem právního jednání.

K. A.

M. K., Z. K.

CASA FINITA – ukončená věc; rozhodnutá pře.

K. A.

CEDULOVÁ BANKA – jedná se o dříve použí-

vané označení pro BANKU, kterou dnes nazý-

váme ústřední bankou. Jedná se o banku, kte-

ré byl státem, resp. zákonem svěřen výkon

měnové politiky, vydávání bankovek a mincí,

dále tato banka řídí peněžní oběh, platební

styk a zúčtování bank a pečuje o bezpečné

fungování a účelné rozvíjení bankovního

systému v daném státě. Další činnosti, vztah

cedulové banky k vládě a zákonodárnému

sboru, jsou v jednotlivých zemích upravovány

v různé míře závislosti.

V České republice má postavení cedulové

banky Česká národní banka.

Zák. č. 347/1920 Sb., o akciové bance cedu-

lové

Úmluva č. 15/1932 Sb., o potírání penězo-

kazectví

Dekret č. 91/1945 Sb., o obnovení českoslo-

venské měny

Zák. č. 38/1948 Sb., o Národní bance čes-

koslovenské

Zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance,

ve znění zák. č. 60/1993 Sb., zák. č. 15/1998

Sb., zák. č. 442/2000 Sb., zák. č. 278/2001 Sb.

a zák. č. 482/2001 Sb.

CASA PROXIMA – přímý důvod; bezprostřed-

ní příčina.

CASA REMOTA – důvod nepřímý (vzdálený).

K. A.

CAUTIO – záruka; smlouva (zpravidla ústní),

kterou se poskytuje záruka k zajištění práv-

ních nároků a proti majetkovým škodám.

K. A.

CAUTIO DAMNI INFECTI – záruka nahradit

škodu pro případ, že by vznikla.

K. A.

CEDENT – dnešní právní úprava používá pojem

postupitel – je osoba, která postupuje svoji po-

hledávku na jinou osobu. Pojem cedent použí-

val císařský patent č. 946/1811 ř. z., obecný

zákoník občanský, který v ustanovení § 1395

stanovil, že u smlouvy o postoupení pohledáv-

ky je smluvní stranou kromě cedenta (převod-

ce) i příjemce pohledávky (cesionář), dále

v ustanovení § 1397–1399 upravoval proble-

matiku ručení cedentova.

Pojem cedent byl s účinností ode dne 1. led-

na 1951 nahrazen pojmem „postupitel“, a to

na základě nově přijaté právní úpravy – ob-

čanského zákoníku. Dále je pojem postupitel

upraven v občanském a obchodním zákoníku.

V občanském zákoníku je tento pojem upra-

ven až od 1. ledna 1992, kdy došlo ke zrušení

zákoníku mezinárodního obchodu. Základní

právní úpravu ohledně postavení postupitele je

třeba hledat v občanském zákoníku, ustanove-

M. K., Z. K.

CEJCHOVÁNÍ je výrazem pro ověřování zpra-

vidla technických, technologických, chemic-

kých apod. parametrů určitých výrobků, pro-

středků či zařízení. Výraz je používán v nej-

různějších souvislostech. Ze správně právního

hlediska má význam tam, kde je výslovně cej-

chování předepsáno jako právní povinnost,

a tam potom jeho provádění náleží příslušným

správním úřadům.

187

K. A.

CEJCHOVÁNÍ

Těchto případů je v naší právní úpravě větší

množství. Tak např. právní úprava vnitrozem-

ské plavby požaduje, aby u plavidel určených

prováděcím předpisem bylo před jejich uvede-

ním do provozu provedeno cejchování.

Cejchováním se v tomto případě rozumí určení

nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyzna-

čení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného

ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební

úřad u nově vyrobených plavidel na žádost vý-

robce, u plavidla v provozu na žádost vlastní-

ka. Dokladem o provedeném cejchování je

cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na

dobu určitou.

Jiným příkladem předepsaného cejchování

je uložené cejchování zdravotnických pro-

středků.

Zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plav-

bě, ve znění zák. č. 358/1999 Sb. a zák.

č. 254/2001 Sb., § 17

Zák. č. 123/2000 Sb., o zdravotnických pro-

středcích a o změně některých souvisejících

zákonů, § 29

předpisy nebo kdy zajištění celního požaduje

celní úřad a je-li celnímu úřadu možno před-

ložit i zboží, na které se celní prohlášení vzta-

huje, celní úřad celní prohlášení okamžitě při-

jme.

Zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zák. č. 113/1997 Sb., zák. č. 63/2000 Sb., zák.

č. 256/2000 Sb. a zák. č. 265/2001 Sb.

M. K., Z. K.

CELNÍ DELIKTY jsou speciální delikty, před-

stavující zvláště kvalifikovaná porušení cel-

ních předpisů (těmito porušeními jsou zejména

nezákonný dovoz nebo vývoz zboží, nesprávné

uvedení údajů o zboží podléhajícím celnímu

dohledu, padělání dokladů o dováženém a vy-

váženém zboží nebo zboží v tranzitu, apod.).

Celního deliktu se může dopustit právnická

osoba, nebo fyzická osoba v postavení podni-

katele.

Za celní delikty lze jako sankce uložit jed-

nak propadnutí zboží, a dále pokutu, v někte-

rých případech až do výše 2 000 000 Kč.

Mimo to tam, kde nebyla uložena sankce pro-

padnutí věci, lze v určitých případech vyslovit

tzv. zabrání zboží. To přichází v úvahu tehdy,

jestliže nebyla za celní delikt uložena sankce

propadnutí zboží uvedeného a dané zboží

nenáleží pachateli celního deliktu nebo pacha-

tel není znám a jestliže to vyžaduje bezpeč-

nost osob nebo majetku anebo jiný obecný zá-

jem.

Vlastníkem propadlého nebo zabraného

zboží se stává stát.

K projednání celního deliktu je příslušný

celní úřad, v jehož obvodu má příslušná osoba

sídlo nebo bydliště. V případech, kdy tato oso-

ba sídlo nebo bydliště v tuzemsku nemá, pro-

jedná celní delikt celní úřad, v jehož obvodu

byl celní delikt spáchán, nebo celní úřad, v je-

hož obvodu byl celní delikt zjištěn.

Od celních deliktů je nutno lišit celní

PŘESTUPKY, představující obdobně kvalifi-

kovaná porušení celních předpisů jako ve vý-

še uvedeném případě s tím rozdílem, že se jich

může dopustit fyzická osoba v běžném posta-

vení občana. Ke spáchání celního přestupku

P. P.

CELNÍ DEKLARACE je pojem používaný

v celních předpisech jako písemné prohlášení

účastníka celního řízení. Podání celního pro-

hlášení je považováno za projev vůle dekla-

ranta navrhnout předmětné zboží k propuštění

do příslušného režimu. Podáním celního pro-

hlášení potvrzuje deklarant správnost údajů

v něm obsažených, pravost dokladů, kterými

je doloženo a zavazuje se k plnění povinností

vyplývajících z propuštění zboží do navržené-

ho režimu. Celní prohlášení musí být dolože-

no všemi doklady potřebnými podle celních

předpisů. Podrobnosti stanoví Ministerstvo fi-

nancí vyhláškou a pro případ důvodů hodných

zvláštního zřetele tak ministerstvo může učinit

opatřením, které uveřejní v plném znění ve

Sbírce zákonů. Je-li celní prohlášení podáno

ve stanovené formě, případně na předepsaném

tiskopise, obsahuje-li všechny předepsané ná-

ležitosti, je doloženo všemi potřebnými dokla-

dy, je zajištěn celní dluh v případech, kdy po-

vinné zajištění celního dluhu stanoví celní

188

CELNÍ SAZEBNÍK

postačí zavinění z nedbalostí. Jako sankce lze

za celní přestupek uložit napomenutí, pokutu

do výše 50 000 Kč, jakož i propadnutí zboží.

Obdobně jako v případě celních deliktů lze za

analogických podmínek i u celních přestupků

rozhodnout o zabrání zboží. Celní přestupky

lze řešit i v tzv. BLOKOVÉM ŘÍZENÍ, při-

čemž v takových případech lze za celní pře-

stupek uložit pokutu do výše 5000 Kč

K projednání celního přestupku je příslušný

celní úřad, v jehož obvodu byl celní přestupek

zjištěn, i když byl spáchán v obvodu jiného

celního úřadu. Celní úřad příslušný k projed-

nání celního přestupku přitom může postoupit

věc k projednání celnímu úřadu, v jehož obvo-

du osoba, která se celního přestupku dopusti-

la, bydlí nebo pracuje.

Zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zák. č. 35/1993 Sb., zák. č. 113/1997 Sb., zák.

č. 63/2000 Sb., zák. č. 256/2000 Sb. a zák.

č. 265/2001 Sb., § 293 a násl.

Celní řízení je zahájeno dnem, kdy celní úřad

přijal celní prohlášení na propuštění zboží do

navrženého režimu nebo na ukončení režimu.

Celní řízení se provádí na celním úřadu anebo

v celním prostoru. Rozhodnutí v celním říze-

ní, kterým se zboží propouští do navrženého

režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení

o opravném prostředku.

Pokud bylo celní prohlášení podáno ústně

nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjad-

řuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do

příslušného režimu, nemusí být rozhodnutí

v celním řízení vyhotoveno písemně. Toto roz-

hodnutí se deklarantovi pouze sdělí ústně ne-

bo jiným úkonem. Je-li výrokem rozhodnutí

v celním řízení potvrzeno celní prohlášení po-

dané písemně, stávají se obsah tohoto prohláše-

ní a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí,

součástí rozhodnutí.

Proti rozhodnutí v celním řízení může de-

klarant podat odvolání ve lhůtě jednoho měsí-

ce ode dne, který následuje po jeho doručení.

Rozhodnutí v celním řízení, kterým se ne-

propouští zboží do navrženého režimu a roz-

hodnutí o řádných a mimořádných opravných

prostředcích musí být vyhotovena a oznámena

písemné, výrok musí být vždy řádné odůvod-

něn. Odůvodnění není třeba, bylo-li v rozhod-

nutí plně vyhověno navrhovateli. Pokud by

bylo prohlášení podáno prostřednictvím zaří-

zení pro zpracování a přenos údajů na nosičích

informací, může celní úřad na žádost dekla-

ranta písemné rozhodnutí v celním řízení vy-

dat a oznámit prostřednictvím zařízení pro

zpracování a přenos údajů na nosičích infor-

mací.

Zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zák. č. 35/1993 Sb., zák. č. 113/1997 Sb., zák.

č. 63/2000 Sb., zák. č. 256/2000 Sb. a zák.

č. 265/2001 Sb., § 99 a násl.

P. P.

CELNÍ HODNOTA je hodnota zboží, která je

podle celních předpisů dovozní země zákla-

dem, z něhož se vyměřuje clo. Vysvětlivky

k jednotlivým metodám určování celní hodno-

ty, které celní úřady použijí při určování celní

hodnoty, jsou uvedeny v příloze k prováděcí

vyhlášce k celnímu zákonu.

Zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zák. č. 113/1997 Sb., zák. č. 63/2000 Sb., zák.

č. 256/2000 Sb. a zák. č. 265/2001 Sb.

Vyhl. č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení celního zákona, ve znění

vyhl. č. 124/1999 Sb.

M. K., Z. K.

CELNÍ ŘÍZENÍ je celním zákonem předvídaný

postup celních orgánů, s povahou SPRÁV-

NÍHO ŘÍZENÍ, jehož účelem je rozhodnout,

zda se zboží dopravované přes státní hranici

propustí do navrženého režimu, nebo o ukon-

čení režimu, do kterého bylo zboží propuštěno.

Celní řízení se zahajuje podáním celního pro-

hlášení a ukončuje se rozhodnutím v celním

řízení.

P. P.

CELNÍ SAZEBNÍK (CELNÍ TARIF) je se-

znam zboží s příslušnými celními sazbami,

který je vydáván jako samostatná příloha

Sbírky zákonů - jde tedy o obecně závazný

právní předpis. Samotná definice celního sa-

189

CELNÍ SAZEBNÍK

zebníku v zákoně č. 13/1993 Sb., celní zákon,

uvedena není. Citovaný zákon stanoví, že cel-

ní sazebník obsahuje celní sazby a měrné jed-

notky. Celní sazebník vydává vláda nařízením.

Celní sazebník obsahuje kombinovanou no-

menklaturu zboží, jinou nomenklaturu, která

k ní přidává další třídění stanovené zvláštními

předpisy, které upravují provádění celně sa-

zebních opatření při obchodu se zbožím, vše-

obecné celní sazby, smluvní celní sazby, pre-

ferenční sazební opatření obsažená v meziná-

rodních smlouvách, které upravují poskytová-

ní celních sazebních preferencí (preferenční

smluvní celní sazby), preferenční sazební

opatření přijatá jednostranně vůči některým

státům, skupinám států nebo území, jedno-

stranná sazební opatření poskytující snížení

dovozního cla u některého zboží, další sazeb-

ní opatření vyplývající z jiných obecně závaz-

ných právních předpisů.

Ze zboží, které nemá obchodní charakter,

může být clo vyměřeno podle jednotné celní

sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kte-

rých případech se použije jednotná celní sazba

pro vyměření cla a její výši. Ministerstvo po

dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí

a Ministerstvem průmyslu a obchodu může

vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby po-

užijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž

nebyla uzavřena smlouva o vzájemném po-

skytování celních výhod.

Zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zák. č. 113/1997 Sb., zák. č. 63/2000 Sb., zák.

č. 256/2000 Sb. a zák. č. 265/2001 Sb.

Nař. vl. č. 312/1997 Sb., kterým se vydává

celní sazebník a kterým se stanoví sazby do-

vozního cla pro zboží pocházející z rozvojo-

vých a nejméně rozvinutých zemí a podmínky

pro jejich uplatnění (celní sazebník)

Vyhl. č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení celního zákona, ve znění

vyhl. č. 124/1999 Sb.

Především jde o trestný čin „porušování před-

pisů o oběhu zboží ve styku s cizinou“ podle

§ 124 TZ, který spočívá v podstatném ohrožení

obecného zájmu porušením zákazu nebo ome-

zení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží.

Dále sem mohou patřit trestné činy „poru-

šování předpisů o nakládání s kontrolovaným

zbožím a technologiemi“ podle § 124a–124c

TZ a „porušování předpisů o zahraničním ob-

chodu s vojenským materiálem“ podle

§ 124d–124f TZ.

TZ, § 124 až 124f

CELNÍ UNIE viz UNIE STÁTŮ PODLE

MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

M. K., Z. K.

CELNICTVÍ představuje souhrn činností

a opatření s povahou výkonu státní správy, za-

měřený na otázky spojené s propouštěním

zboží, dopravovaným přes státní hranice.

Zahrnuje zejména vlastní rozhodování o pro-

puštění zboží do navrženého režimu, vyměřo-

vání a vybírání cla, daní a poplatků při dovozu,

vývozu nebo tranzitu, výkon celního dohledu,

řízení o celních PŘESTUPCÍCH a CELNÍCH

DELIKTECH, apod.

Úkoly v oblasti celnictví vykonávají pří-

slušné celní orgány. Základní úroveň celních

orgánů představují celní úřady, podřízené tzv.

celním ředitelstvím. Celní úřady se přitom dě-

lí na tzv. pohraniční celní úřady a tzv. vnitro-

zemské celní úřady. Soustavu celních orgánů

zastřešuje Generální ředitelství cel, které je

součástí Ministerstva financí, a jehož pro-

střednictvím také ministerstvo vykonává svoji

působnost v celní správě.

Úkoly celních orgánů plní příslušníci celní

správy, jako tzv. „celníci“ a dále občanští za-

městnanci. Celníci jsou ve služebním poměru

a občanští zaměstnanci v pracovním poměru

k ministerstvu. Celníci, kteří zajišťují jmeno-

vitě vymezené ochranné, pořádkové a jim ob-

dobné úkoly, jsou zařazeni do ozbrojené slož-

ky celní správy.

Na služební poměr celníků se užije zákon

o služebním poměru příslušníků POLICIE

ČESKÉ REPUBLIKY s určitými odchylkami.

CELNÍ TRESTNÉ ČINY je označení pro trest-

né činy, typově páchané při dovozu, průvozu

nebo při vývozu v důsledku porušení celních

příp. jiných předpisů.

190

R. V.

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: