Etymologicky slovnik ceskeho jazyka.pdf

ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD

ETYMOLOGICKY SLOVKÍK

JAZYKA ČESKÉHO

ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD

Vědecký redaktor prof, dr.

Vladimír Šmilauer, DrSc.

Recenzent | prof. dr.

Václav Vážný

VÁCLAV MACHEK

ETYMOLOGICKY SLOVNÍK

JAZYKA ČESKÉHO

Druhé, opravené a doplněné vydáni

ÚVODNÍ SLOVO

Tento slovník je vlastně druhým vydáním slovníku, který měl název „Etymo-logický

slovník jazyka českého a slovenského" (1957). Nynější vydání vynechává ,,a slovenského".

To neznamená, že slovenská látka je vynechána úplně; vynechány jsou jenom ty články,

které měly jakožto heslo výraz, který žije jedině na Slovensku a nemá v českých zemích

obdoby nebo odvozeniny (např. úzivna, zván). Ostatní slovenská slovní zásoba je do slovníku

pojata, ale tak, že nyní je zařaděna mezí slova „jinoslovanská"; pak už není ovšem podána

zpravidla s takovým počtem tvarů jako dříve. Je uvedeno jenom základní slovo, nikoli

odvozeniny, nebo jsou podány odvozeniny jen ty, které pokládám za nějak významné a

důležité. Děje se tak proto, že se snad v dohledné době objeví samostatný etymologický

slovník jazyka slovenského, zpracovaný od Slováků samých. Sebekriticky přiznávám, že

moje práce byla pro slovenskou slovní zásobu jen zatímní náhradou, neúplnou a

nedokonalou. Jinak se toto vydání liší od prvého tím, že je pokud možno doplněno a,

opraveno. Velmi mnoho výkladů jsem nahradil výklady docela novými; prosím, aby ony

staré byly zapomenuty.

Z češtiny má i tento můj nynější slovník nejen slova spisovného jazyka, ale i výrazy

nářeční, pokud jsou spolehlivě doloženy. Naprosto nebylo možné pojmouti všecky nářeční

podoby a všecka nářeční slova. Přesvědčil jsem se, že sbírky nářečních slov obsahují někdy i

slova, kterým nelze věnovat důvěru: slova efemérní (např. náhodné importy vojáků

slouživších v cizině); slova špatně zaslechnutá; slova, jejichž význam byl pochopen nepřesně.

Lze věřiti jen takovým slovům, která jsou u sběratelů vzdělaných filologicky (jako byli

Bartoš, Hruška aj.), u sběratelů i jinak spolehlivých (jako byl A. Kotík), nebo kde jsou

záznamy od aspoň dvou autorů.

Etymologické slovníky mohou být vypracovány různě. Různé mohou být i požadayky v

tomto oboru. O tom všem jsem psal v článku O potřebě a problematice slovanského

etymologického slovníku (Slavia 22, 1954, 3J.4—321). Podrobný výklad o nynějším

stanovisku sovětské jazykovědy v těchto otázkách najde čtenář ve třech statích (Ačarjana,

Abajeva, Petersona) v časopise Voprosy jazykoznanija I (1952). Sovětská věda klade tu

vysoké cíle; plně jim vyhovět se bude moci teprve tehdy, až budeme míti důkladné historické

slovníky, podrobné slovníky nářeční, jazykovědné atlasy, monografie o jednotlivých

skupinách slov atd. Můj slovník je vypracován tak, aby osvětlil dané slovo jak po stránce

tvarové, tak i významové. Po stránce tvaru sleduje, jak se např. rozvíjela u nás